Na hlavní rozcestník

FORMÁLNÍ POŽADAVKY NA KVALIFIKAČNÍ PRÁCI

1. Základní parametry kvalifikační práce
1.1 Rozsah
1.2 Jazyková stránka
1.3 Formát práce
1.4 Časté jazykové a typografické chyby

2. Struktura kvalifikační práce
2.1 Vazba, desky a titulní list
2.2 Titulní strana
2.3 Prohlášení o použití zdrojů
2.4 Poděkování
2.5 Obsah
2.6 Úvod
2.7 Hlavní stať
2.8 Závěr
2.9 Seznam použitých zdrojů
2.10 Seznam zkratek
2.11 Sezhnam příloh
2.12 Přílohy
2.13 Bibliografický odkaz, klíčová slova a abstrakt

1. Základní parametry kvalifikační práce

Bakalářská práce: 30–50 normostran vlastního textu (úvod až závěr).

Diplomová práce: 60–90 normostran vlastního textu (úvod až závěr).

Normostranou se rozumí 1500 znaků bez mezer (srov. OD 300/2022, čl. 17, odst. 8). Nezáleží tedy na počtu vytištěných stran, ale na počtu znaků: bakalářská práce je v rozsahu 45.000 - 75.000 znaků bez mezer, diplomová v rozmezí 90.000 - 135.000 znaků bez mezer.

Nedodržení minimálního rozsahu je přípustné pouze v případě výjimečně kvalitního textu, který díky hutnosti představených myšlenek dokáže téma vyčerpat. Překročení maximálního rozsahu je přípustné pouze v případě, že text práce není zatížen pasážemi, které jsou pro dané téma nepodstatné nebo které nenabízí víc než informace převzaté z literatury, na kterou je možné stručněji odkázat, a tudíž jsou postradatelné.

1.2 Jazyková stránka

Jazyk: Čeština

Jazykem závěrečné práce je jazyk, v němž je studijní program akreditován, což na TF JU je vždy čeština. V případě schválení garantem studijního programu a vedoucím katedry lze práci psát i v jiném jazyce (srov. OD 300/2022, čl. 17, odst. 8).

V poslední fázi zpracování závěrečné práce by měla být provedena jazyková korektura, pokud možno někým jiným než autorem práce. Jazyková stránka je součástí hodnocení závěrečné práce. Pokud se při hodnocení ukáže, že jazyková stránka práce není dostatečně kvalitní, odpovědnost leží zcela na studentovi, není možné ji svalovat na korektora.

1.3 Formát práce

Formát papíru: A4

Tisk: Oboustranný
Jednostranný tisk pochází z doby, kdy se práce psaly na stroji a strany popsané z obou stran byly špatně čitelné. Dnes je jednostranný tisk jen plýtváním papírem.

Okraje stránek:

horní okraj: 2,5 cm,
dolní okraj: 2,5 cm,
vnitřní okraj (u vazby): 3,5 cm,
vnější okraj: 2,5 cm,
zápatí: 2 cm.

Čísla stran: v zápatí zarovnány na střed
První stranou, na které se číslo stránky zobrazí, je strana obsahu práce; je to 4. počítaná strana práce.

Písmo:

Základní text: Times New Roman (či jiný patkový font), velikost 12
Poznámky pod čarou a indexy odkazů: Times New Roman (či jiný patkový font), velikost 10
Text v tabulkách: Arial Narrow (či jiný, obvykle bezpatkový font), velikost 10.

Typ a velikost písma jsou doporučené. Student může použít také jiné typy písma za podmínky, že zvolený typ bude dostatečně dobře čitelný a nebude ztěžovat orientaci v textu.

Odstavce: zarovnány do bloku a první řádek odstavce (s výjimkou prvního odstavce pod nadpisem) je odsazen zleva o 0,75 cm. K odsazení se používá formátování odstavců, případně tabulátor, nikoli vkládání mezer. Poznámky pod čarou se obvykle do bloku nezarovnávají.

Řádkování textu: násobek 1,3 (doporučeno)

Popisky k obrázkům: vkládají se do textových polí pod obrázky a píší se menším písmem než základní text (velikost 10).

Popisky k tabulkám: vkládají se nad tabulku a píší se stejným písmem jako základní text.

Konce řádků: Při psaní textu je třeba vyloučit možnost zalomení řádku na nevhodném místě pomocí tzv. pevné mezery (Ctrl+Shift+Mezerník). Při editování se doporučuje tuto mezeru vkládat preventivně všude tam, kde by mohlo dojít k typografické chybě, namísto běžné mezery (pozor, pokud je v textu použita pevná mezera v těsném sousedství s mezerou běžnou, k rozdělení dojde). Podrobnosti k sazbě textu najdete v Příloze I. Metodické pomůcky z r. 2010.

Poznámky pod čarou: číslují se průběžně v celém textu, tedy nikoli na každé stránce zvlášť.

1.4 Časté jazykové a typografické chyby

Metodická pomůcka T. Vebera a P Baumana z roku 2010 obsahuje mj. Přílohu č. 1, věnovanou častým jazykovým a typografickým chybám, a Přílohu č.2, věnovanou některým důležitým funkcím MS Word používaným při formátování textu. Jelikož se jedná o velmi užitečné rady, odkazuji na ně i zde: Příloha I a II.

2. Struktura kvalifikační práce

Kvalifikační práce obsahuje následující části v daném pořadí:

2.1 Vazba, desky a titulní list

Vazba: Měkká se zpevněným prvním a posledním listem, případně v pevných deskách.

V případě měkké vazby s průhledným zpevněným titulním listem je první stranou titulní strana (viz 2.2).
Jesltiže se práce odevzdává v pevných deskách nebo v měkké vazbě s neprůhledným titulním listem (takže není vidět titulní strana, viz 2.2), mají tyto desky či titulní list následující podobu:
Barva desek je libovolná, nicméně doporučuje se černá nebo tmavě modrá. Barvě desek by měla odpovídat barva písma na deskách. Jako dobře kontrastní se osvědčila barva zlatá (černé desky) nebo stříbrná (modré desky). V případě měkké vazby a neprůhledného titulního listu je barva titulního listu obvykle bílá a tisk černý.
Popis desek či neprůhledného titulního listu je následující:
- Uprostřed, zarovnáno na střed: „Diplomová práce“ nebo „Bakalářská práce“
- Vlevo dole: rok odevzdání práce
- vpravo dole: jméno a příjmení studenta.
Příklad:

2.2 Titulní strana

Strana 1: započítává se do číslování stran, ale číslo strany se neuvádí. Obsahuje:

Název univerzity (nahoře uprostřed)
Název fakulty (nahoře uprostřed)
Druh kvalifikační práce („Diplomová práce“, nebo „Bakalářská práce“, uprostřed stránky)
Titul práce (uprostřed stránky)
Jméno autora práce (vlevo dole)
Jméno vedoucího práce (vlevo dole)
Název studijního programu a forma studia (prezenční, nebo kombinovaná) (vlevo dole)
Rok odevzdání práce (dole uprostřed)

Příklad:

2.3 Prohlášení o použití zdrojů

Strana 2: započítává se do číslování stran, ale číslo strany se neuvádí. Znění souhlasu je následující (OR 452/2020, čl. 2, odst. 2):

Student: „Prohlašuji, že jsem autorem této kvalifikační práce a že jsem ji vypracoval pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu použitých zdrojů.“

Studentka: „Prohlašuji, že jsem autorkou této kvalifikační práce a že jsem ji vypracovala pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu použitých zdrojů.“

Pokud je kvalifikační práce vypracována v jiném jazyce než v češtině, uvede student odpovídající formulaci prohlášení v příslušném jazyce. K uvedenému prohlášení student připojí datum, své jméno a příjmení. Ve všech tištěných kopiích kvalifikační práce, které student předkládá k obhajobě, ke jménu a příjmení připojí rovněž vlastnoruční podpis.

2.4 Poděkování

Strana 3: započítává se do číslování stran, ale číslo strany se neuvádí.
Text poděkování se píše na samostatný list, umisťuje se v dolní části stránky. Autor může poděkovat vedoucímu práce, konzultantům aj. Osoby jsou uváděny celým jménem včetně titulů.

Příklad:

„Děkuji vedoucímu diplomové práce doc. Karlu Novákovi, Ph.D., za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce.“

Strana 4: zde se začíná uvádět číslování.
Doporučuje se používat v MS Word definované styly nadpisů kapitol (Nadpis 1–4) a obsah generovat automaticky.

Příklad:

Úvod odborného textu je jednou z jeho nejdůležitějších pasáží. Úvod kvalifikační práce, obvykle v rozsahu 2-3 strany, by měl obsahovat zejména:

zdůvodnění tématu práce: na tomto místě nejde o vyznání se ze zaujetí pro téma, ale zejména o zdůvodnění jeho významu v kontextu studovaného oboru, případně uvedení, na které autory hodlá student navázat, co bylo zdrojem inspirace pro formulaci problému, který bude v práci řešen;
formulaci cílů práce (formulace výzkumného problému) a základních otázek, které budou v práci řešeny: z formulace by mělo být patrné, na jaké úrovni náročnosti se bude práce pohybovat – zda hodlá pouze „popsat, nebo také „shrnout“, „srovnat“, „analyzovat“, „zhodnotit“ apod., z formulace by mělo být na první pohled možné posoudit, zda se jedná o problém teoretický, empirický, případně zda se jedná o tvůrčí projekt;
nastínění postupu řešení stanoveného problému (naplňování dílčích cílů); tomuto postupu by pak měl analogicky odpovídat postup, jakým student popíše
strukturu práce, tj. její rámcovou osnovu: na tomto místě by se mělo objevit rovněž zdůvodnění návaznosti jednotlivých částí práce a zdůvodnění zaměření jednotlivých kapitol;
základní zdroje, o které se práce opírá.

2.7 Hlavní stať

Členění: Vlastní text práce je členěn a jednotlivé části jsou číslovány podle zásad desetinného třídění (viz příklad u bodu 2.5). Číslování zároveň vyjadřuje hloubku členění a je vhodné, aby dosahovalo maximálně 4 stupňů a v každém z nich bylo maximálně 9 oddílů. Části textu se označují údaji složenými z arabských číslic, které se člení tečkami, uvnitř údaje se za tečkou mezera nedělá. Na konci číselného výrazu se tečka nepíše.

Závěr práce slouží ke shrnutí výsledků, k nimž autor dospěl, a zhodnocení, zda či nakolik se podařilo naplnit v úvodu vytčené cíle. V případě, že součástí práce nebyla samostatná kapitola (obvykle nazývaná „Diskuse“), která by výsledky snažení autora závěrečné práce uvedla do souvislosti a srovnala se zjištěními a závěry jiných autorů, měl by tuto pasáž nabídnout závěr práce. Závěr by tedy neměl být pouhým zopakováním či zrekapitulováním obsahu práce, jak byl nastíněn již v úvodu (i když i to může být jeho součástí). Závěr má mít zobecňující charakter, může poukázat na využití získaných poznatků a rovněž může naznačit otevřenost dané problematiky a potřebu dalšího bádání v daném oboru.

2.9 Seznam použitých zdrojů

Forma: Dle normy ČSN ISO 690 (blíže viz ZDE).

Uspořádání: abecedně dle počátečních písmen příjmení autorů.

V seznamu použitých zdrojů se uvádí pouze skutečně použitá literatura; ostatní zdroje významné pro zpracování práce, které nakonec ve vlastním textu využity nebyly, mohou být představeny v úvodu práce.

2.10 Seznam zkratek

Uspořádání: abecedně
Seznam zkratek se zařazuje tehdy, jsou-li v práci používány zkratky (zejména zkratky církevních dokumentů nebo jiné, nepříliš známé zkratky. Zařazením seznamu zkratek autor usnadňuje čtenáři orientaci v textu. Nepoužívají-li se však v textu práce zkratky v příliš hojné míře a jsou-li v textu (například při prvním výskytu) důsledně vysvětleny, není třeba seznam zkratek do závěrečné práce zařazovat. Seznam je dobré zarovnat pomocí tabulátorů.

Příklad:

2.11 Seznam příloh

Seznam příloh se uvádí včetně údajů o jejich původu. Seznam je dobré zarovnat pomocí tabulátoru.

Příklad:

Číslování příloh: za sebou římskými číslicemi od první do poslední

V textu na přílohy odkazujeme např. na „Přílohu I.“ Do příloh zařazujeme takový materiál, který je důležitý pro pochopení celé práce, jehož uvedení v textu by však čtenáře rušilo. Jedná se např. o texty použitých dotazníků, fotografický materiál, fotokopie archiválií apod. Přílohy musí být okomentovány. Tabulky, grafy a obrázky můžeme vkládat do příloh, nebo i přímo za konkrétní text, jsou-li funkční a nenaruší-li přespříliš jeho soudržnost. Je-li tabulek, grafů nebo obrázků v textu více, číslujeme je průběžně, např. „Obr. 1“, „Tab. 4“, „Graf 2“.

Přílohy jsou součástí práce a jsou zahrnuty do jediného souboru ve formátu pdf spolu s prací samotnou. Do STAGu se nevkládají zvlášť.

2.13 Bibliografický odkaz, klíčová slova a abstrakt

2.13.1 Bibliografický odkaz

Bibliografický odkaz se řídí citační normou a obsahuje:

jméno autora (studenta),
název práce,
místo obhajoby (České Budějovice),
rok obhajoby,
skutečnost, že se jedná o kvalifikační práci („Bakalářská práce“ nebo „Diplomová práce“),
název univerzity a fakulty („Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta“),
jméno vedoucího práce („Vedoucí práce …“)

2.13.2 Kíčová slova

Klíčová slova slouží zejména k vyhledávání prací v databázích, proto je třeba zvolit takové výrazy, které co nejpřesněji vystihnou téma práce.

2.13.3 Abstrakt

Délka: přibližně 10 řádků
Abstrakt je stručná a výstižná charakteristika obsahu práce sloužící zejména pro její katalogizaci, její snadné vyhledání a rychlé seznámení se s jejím obsahem.

Příklad stránky s bibliogafickým odkazem, klíčovými slovy a abstraktem:

ŠPATENKOVÁ, L. Péče o lidi s mentálním postižením v České republice. Porovnání soukromého, státního a církevního zařízení. České Budějovice 2005. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra praktické teologie. Vedoucí práce A. Křišťan.

Klíčová slova: mentální postižení, mentální retardace, ústav sociální péče, nezisková organizace, církevní organizace, volný čas, křesťanské hodnoty, agapé, diakonia

Abstrakt
Práce se zabývá kvalitou péče o lidi s mentálním postižením v České republice ve státních a nestátních zařízeních včetně církevních. Teoretická část charakterizuje lidi s mentálním postižením, jejich rodinu a vychovatele. Dále popisuje zmíněné typy zařízení, zabývá se možnostmi lidí s mentálním postižením ve volném čase a otázkou, zda je vhodné je evangelizovat.
Praktická část obsahuje charakteristiku a srovnání tří zvolených zařízení: Dětského centra Arpida jako zástupce nestátní necírkevní organizace, Ústav sociální péče Empatie jako zástupce státní péče a Středisko Rolnička Diakonie ČCE jako zástupce zařízení zřizovaného církevní organizací. Všechna tři zařízení jsou dobře vedena. Poskytují svým klientům vysoce kvalitní komplexní služby a navíc řadu možností, jak trávit volný čas. Ve všech jsou uznávány křesťanské hodnoty, především úcta k druhému člověku. Kvalita jednotlivých zařízení nespočívá v tom, zda jsou státní, nestátní či církevní. Záleží především na kvalitě lidí, kteří v nich pracují. Dělají-li svou práci s láskou, jsou oni i jejich klienti spokojení.

2.13.4 Title in English, Key words and Abstract (název práce, klíčová slova a abstrakt v angličtině)

Píše se na samostatnou stránku. U abstraktu v anglickém jazyce se neuvádějí bibliografické údaje práce, pouze její anglický název, klíčová slova práce a abstrakt. Je třeba dbát na kvalitu anglického textu, zejména na kvalitu překladu názvu práce, neboť se objeví v anglickém doplňku k diplomu, tzv. Diploma Supplement.

Příklad:

ABSTRACT

Care for people with mental retardation in the Czech Republic: Comparison of private, state-owned and nonprofit church institutions

Key words: mental retardation, institute of social care, nonprofit organisation, church organisation, free time, Christian values, agapé, diakonia

The thesis deals with care for mentally handicapped people in the Czech Republic in institutes run by the state itself, nonstate nonprofit organisations and church nonprofit organisations. The first part characterises mental retardation, families and tutors who take care for these people. Next it describes various types of organisations that help such people as well as possibilities of mentally handicapped people how to take the best advantage of their free time. It also poses the question how or if ever it is suitable to evangelise them.
In the practical part there is a description of three institutions: DC Arpida, ÚSP Empatie and Středisko Rolnička. All of these three institutes are well led and the qualities of their services are very high. They all offer various types of free time activities. They accept Christian values, too. The quality of work of these institutions depends mainly on individual qualities of people working there. If these people do their work with love, both they and their clients can be very satisfied.