Na hlavní rozcestník
JAK HODNOTIT ZÁVĚREČNOU KVALIFIKAČNÍ PRÁCI
1. Posudek závěrečné kvalifikační práce
1.1 Čeho si všímá posudek závěrečné kvalifikační práce?
1.2 Posudek vedoucího práce
1.3 Posudek oponenta práce
2. Doporučení pro klasifikaci závěrečných prací
2.1 Jak hodnotit bakalářskou práci?
2.1.1 Vynikající práce
2.1.2 Výborná práce
2.1.3 Velmi dobrá práce
2.1.4 Dobrá práce
2.1.5 Práce, kterou nelze doporučit k obhájení
2.2 Jak hodnotit diplomovou práci?
2.2.1 Vynikající práce
2.2.2 Výborná práce
2.2.3 Velmi dobrá práce
2.2.4 Dobrá práce
2.2.5 Práce, kterou nelze doporučit k obhájení
2.3 Celkový přehled
2.4 Důležitá konstatování
1. Posudek závěrečné kvalifikační práce
1.1 Čeho si všímá posudek závěrečné kvalifikační práce?
Při posuzování závěrečné práce se zohledňuje zejména:
- formální stránkapráce, tj. zda:
- splňuje požadovaný rozsah (blíže viz
ZDE; funkci pro zjištění počtu znaků lze např. v MS Word najít v
menu Nástroje – Počet slov – Počet znaků bez mezer, ovšem včetně poznámek pod čarou!);
- obsahuje všechny požadované náležitosti (viz
ZDE);
- je text formátován odpovídajícím způsobem (viz zvláště
ZDE a jeho grafické zpracování nebrání přehlednosti nebo čitelnosti;
- bibliografické citace a odkazy v textu odpovídají příslušné normě
(viz ZDE);
- technická úroveň zpracování textu, tabulek, grafů apod. odpovídá vysokoškolské
úrovni „počítačové gramotnosti“;
- jazyková stránka práce, tj. gramatická správnost a stylistická adekvátnost,
případně množství překlepů či neobratných formulací;
- obsahová stránka práce, tj. zda nebo jakým způsobem:
- je v úvodu práce jasně formulován problém, který bude řešen (respektive cíle práce);
- struktura práce odpovídá navrženým cílům;
- obsah (a rozsah) jednotlivých kapitol je vzhledem k cílům práce adekvátní;
- práce mapuje stávající poznání v oblasti řešeného problému a pracuje
s relevantními a aktuálními zdroji informací a zda důsledně odlišuje
myšlenky vlastní od převzatých;
- úroveň řešení zvoleného problému odpovídá nárokům kladeným na příslušný typ práce
a jak tato úroveň odpovídá stanoveným cílům (zda např. úvod práce neslibuje analýzu, přičemž
obsahem je pouze popis zkoumaných jevů apod.);
- autor používá terminologii oboru, zda se dokáže vyrovnat s terminologickou
rozkolísaností literatury, o kterou se opírá, apod.;
- autor formuluje vlastní myšlenky, argumenty a závěry a zda je náležitě
vztahuje k myšlenkám, argumentům a závěrům jiných autorů;
- přístup studenta ke zpracování závěrečné práce, tj. nakolik pracoval samostatně,
jak odpovědně přistupoval ke konzultacím apod.
nahoru
1.2 Posudek vedoucího práce
Obsahem posudku vedoucího práce by mělo být zhodnocení zejména
obsahové stránky práce a přístupu studenta k práci. Úroveň kvality formální
a jazykové stránky by měla být základem pro posouzení, zda by měla být
práce vůbec předložena k obhajobě. Například v případě, že práce nesplňuje
požadovaný minimální rozsah a kvalita textu není na vynikající úrovni, která
by menší rozsah práce kompenzovala, vedoucí práce by neměl souhlasit
s jejím odevzdáním, protože v tomto případě není velká šance, že by práce
byla úspěšně obhájena.
nahoru
1.3 Posudek oponenta práce
Obsahem oponentského posudku by mělo být formální,
jazykové a obsahové stránky práce. Posudek by měl být co nejkonkrétnější,
aby v případě, že upozorňuje na problematickou kvalitu práce, bylo zřejmé,
v čem spočívají nedostatky práce a nakolik jsou závažné. Je tedy nutné důsledné
uvádění příkladů kritizovaných jevů.
nahoru
2. Doporučení pro klasifikaci závěrečných prací
V závěru posudku je třeba vyjádřit souhrnný výsledek hodnocení, a to
pomocí klasifikačního stupně
stanoveného Studijním a zkušebním řádem JU, čl. 17, odst. 6:
- výborně (tj. jedná se o vynikající či výbornou práci)
- velmi dobře (jde o velmi dobrou práci)
- dobře (jde o dobrou práci)
- nevyhověl(a) (v posudku lze vyjádřit i tak, že autor posudku práci
nedoporučuje k obhájení).
Toto je nezbytné zejména v případě, že se autor posudku nemůže obhajoby fyzicky zúčastnit
a svůj posudek komentovat.
nahoru
2.1 Jak hodnotit bakalářskou práci?
Níže uvedná kritéria nemají nahradit samostatný úsudek posuzovatele, nýbrž spíše nabídnout
vodítko, které by mohlo napomoci větší srovnatelnosti hodnocení napříč
jednotlivými posuzovateli či zkušebními komisemi.
2.1.1 Vynikající práce
Formální a jazyková stránka takto hodnocené práce musí být v podstatě bez
výhrad, tj.:
- splňuje požadovaný rozsah,
- obsahuje požadované náležitosti,
- text je formátován odpovídajícím způsobem, je přehledný a dobře čitelný,
- bibliografické citace a odkazy v textu odpovídají příslušné normě,
- dobrá technická úroveň zpracování textu, tabulek, grafů apod.,
- gramatické chyby nebo překlepy se vyskytují jen ojediněle a
- odpovídá požadavkům odborného , bez většího množství neobratných formulací.
Obsahová stránka takto hodnocené práce musí nabídnout nejen obsah
výborné úrovně (viz 2.1.2), ale také něco navíc: obsah,
jehož kvalita a kognitivní náročnost zpracování přesahuje požadavky kladené
na bakalářskou práci, např. dokáže poznatky samostatně a smysluplně aplikovat v novém kontextu.
nahoru
2.1.2 Výborná práce
Formální a jazyková stránka takto hodnocené práce musí
odpovídat následujícím kritériím:
- splňuje požadovaný rozsah, nebo (ve výjimečných případech) nenaplněný
minimální rozsah práce vynahrazuje vynikající kvalitou obsahu, přičemž je zřejmé,
že téma bylo vyčerpáno;
- obsahuje všechny požadované náležitosti;
- v textu se mohou objevovat menší pochybení technického rázu, která však
výrazně nebrání jeho přehlednosti a čitelnosti;
- bibliografické citace a odkazy v textu odpovídají příslušné normě;
- dobrá technická úroveň zpracování textu, tabulek, grafů apod.,
- gramatické chyby nebo překlepy se vyskytují jen ojediněle a
- odpovídá požadavkům odborného stylu (výskyt několika málo neobratných
formulací se připouští).
Obsahová stránka takto hodnocené práce
musí splňovat následující:
- obsah je věcně správný;
- terminologicky přesné vyjadřování;
- dokáže se vyrovnat s terminologickou rozkolísaností zdrojů, o které se opírá;
- používá obecnější kategorie, klasifikace, teoretické modely apod.;
- dílčí poznatky dokáže zobecnit;
- v úvodu práce je jasně formulován řešený problém (resp. cíle práce);
- struktura práce odpovídá cílům;
- obsah (a rozsah) jednotlivých kapitol je vzhledem k cílům práce adekvátní;
- mapuje stávající poznání v oblasti řešeného problému;
- pracuje s relevantními a aktuálními zdroji informací;
- předložené informace interpretuje v patřičném kontextu;
- dílčí fakta, poznatky, názory autorů apod. shrnuje, navzájem porovnává;
- důsledně odlišuje myšlenky vlastní od převzatých;
- formuluje vlastní myšlenky, argumenty a závěry a náležitě je vztahuje
k tezím jiných autorů;
- kde je to na místě, obecné kategorie dokládá příklady z praxe.
nahoru
2.1.3 Velmi dobrá práce
Po formální a jazykové stránce takto hodnocená práce:
- splňuje požadovaný rozsah a obsahuje náležitosti;
- odpovídá požadavkům odborného stylu, ačkoli se zde již může vyskytnout
větší množství neobratných formulací;
- bibliografické citace a odkazy v textu nejsou provedeny pečlivě, nebrání
však dohledatelnosti použitých zdrojů;
- gramatické chyby nebo překlepy se v textu vyskytují více než 10x;
- text může být nevzhledný a špatně přehledný po technické stránce
zpracování.
Pokud se v práci nakumuluje problematické množství výše uvedených
nedostatků, je možné práci hodnotit jako velmi dobrou pouze v případě, že
nabízí obsah na výborné úrovni.
Pokud je práce po formální a jazykové stránce na výborné úrovni, bude
hodnocena jako velmi dobrá, pokud po obsahové stránce:
- je věcně správná;
- v úvodu práce je jasně formulován řešený problém (resp. cíle práce);
- struktura práce odpovídá cílům;
- obsah (a rozsah) jednotlivých kapitol je vzhledem k cílům práce adekvátní;
- důsledně odlišuje myšlenky vlastní od převzatých; ale na druhou stranu
- terminologii oboru používá neobratně, nedokáže se vyrovnat s terminologickou
rozkolísaností zdrojů, o které se opírá;
- operuje pouze se základními pojmy na rovině konkrétních příkladů;
- dílčí poznatky však dokáže zobecnit;
- nedostatečně se orientuje ve stávajícím poznání v oblasti řešeného problému;
- text má pouze popisný nebo kompilační charakter;
- pracuje a relevantními, ale ne vždy aktuálními zdroji informací.
nahoru
2.1.4 Dobrá práce
Práce může být hodnocena jako dobrá, pokud se v ní sejdou formální
a jazykové nedostatky popsané výše a současně bude mírně problematický
(„velmi dobrý“) i její obsah.
Pokud je práce po formální a jazykové stránce výborná, bude její
hodnocení sníženo o dva stupně, pokud se v ní objeví tyto problémy:
- věcné chyby méně závažného charakteru;
- terminologii oboru používá neobratně, nedokáže se vyrovnat s terminologickou
rozkolísaností zdrojů, o které se opírá;
- operuje pouze se základními pojmy na rovině konkrétních příkladů;
- dílčí poznatky nedokáže zobecnit, utřídit ani uvést do souvislostí;
- řešený problém (resp. cíle práce) formulován velmi obecně a neobratně;
- struktura práce je zřetelná, kapitoly však nerozvíjejí řešený problém, pouze
odděleně představují různé aspekty tématu, o kterém práce pojednává;
- nedostatečně se orientuje ve távajícím poznání v oblasti řešeného problému;
- text má pouze popisný nebo kompilační charakter;
- používá pouze snadno dostupné zdroje.
V každém případě však obsah (a rozsah) jednotlivých kapitol musí být vzhledem
k tématu práce adekvátní, stejně tak musí autor důsledně odlišovat myšlenky vlastní od převzatých.
nahoru
2.1.5 Práce, kterou nelze doporučit k obhájení
Práci není možné považovat za dostačující a doporučit k obhájení, pokud:
- nesplňuje požadovaný rozsah, přičemž její obsah není výjimečně kvalitní
a nevyčerpává zvolené téma;
- je jakákoli její část výsledkem prokazatelného plagiátorství (student
úmyslně či z nedbalosti navozuje dojem, že předložený text nebo jeho
pasáž(e) nepřevzal, ale napsal sám); podezření z úmyslného plagiátorství
by navíc mělo být důvodem k projednání případu před disciplinární
komisí.
Práce je považována za nedostačující také v případě, že její obsahová stránka je
zatížena více problémy, byť ne tak závažnými jako jsou problémy výše uvedené, například:
- obsahuje věcné chyby závažného charakteru;
- terminologii oboru nedokáže použít na odpovídající úrovni;
- dílčí poznatky nedokáže zobecnit, utřídit ani uvést do souvislostí;
- řešený problém není formulován, cíle nelze vypozorovat ani ze struktury
či obsahu práce;
- struktura práce je chaotická, není patrná souvislost mezi jednotlivými
kapitolami;
- obsah (a rozsah) jednotlivých kapitol není vzhledem k tématu adekvátní;
- neorientuje se ve stávajícím poznání v oblasti řešeného problému;
- text má pouze popisný nebo kompilační charakter;
- nekriticky čerpá ze zdrojů pochybného charakteru;
- důsledně neodlišuje myšlenky vlastní od převzatých.
nahoru
2.2 Jak hodnotit diplomovou práci
Níže uvedná kritéria nemají nahradit samostatný úsudek posuzovatele, nýbrž spíše nabídnout
vodítko, které by mohlo napomoci větší srovnatelnosti hodnocení napříč
jednotlivými posuzovateli či zkušebními komisemi.
nahoru
2.2.1 Vynikající práce
Formální a jazyková stránka takto hodnocené práce musí být v podstatě bez
výhrad (obdobně jako u bakalářské práce, viz ZDE).
Obsahová stránka takto hodnocené diplomové práce musí nabídnout
nejen obsah výborné úrovně (viz následující podkapitola), ale také něco navíc:
obsah, jehož kvalita a kognitivní náročnost zpracování přesahuje požadavky
kladené na diplomovou práci, např. obsahuje hlubší analýzu
zkoumaného jevu nebo přináší novou syntézu poznatků překračující dosavadní
stav poznání v dané oblasti.
nahoru
2.2.2 Výborná práce
Kritéria pro posouzení kvality formální a jazykové stránky diplomové práce
jsou v tomto ohledu shodné s kritérii pro práce bakalářské (viz ZDE).
Obsahová stránka takto hodnocené práce musí splňovat požadavky shodné
s požadavky kladenými na bakalářské práce, navíc však diplomová práce:
- mapuje stávající poznání v oblasti řešeného problému, včetně zahraničí;
- prokazuje, že si diplomand osvojil a používá oborově specifické postupy
a metody výzkumné práce, pro řešení daného problému volí a uplatňuje
adekvátní přístup;
- poznatky aplikuje v novém kontextu.
nahoru
2.2.3 Velmi dobrá práce
Po formální a jazykové stránce takto hodnocená práce:
- splňuje požadovaný rozsah a obsahuje požadované náležitosti;
- odpovídá požadavkům odborného stylu, ačkoli se zde již může vyskytnout
větší množství neobratných formulací;
- bibliografické citace a odkazy v textu nejsou provedeny pečlivě, nebrání
však dohledatelnosti použitých zdrojů;
- gramatické chyby nebo překlepy se v textu vyskytují více než 20x;
- text může být nevzhledný a špatně přehledný po technické stránce zpracování.
Pokud se v práci nakumuluje problematické množství výše uvedených
nedostatků, je možné práci hodnotit jako velmi dobrou pouze v případě, že
nabízí obsah na výborné úrovni.
Pokud je práce po formální a jazykové stránce na výborné úrovni, bude
hodnocena jako velmi dobrá, pokud po obsahové stránce:
- je věcně správná;
- používá terminologii oboru, dokáže se vyrovnat s terminologickou rozkolísaností
zdrojů, o které se opírá;
- používá obecnější kategorie, klasifikace, teoretické modely apod.;
- dílčí poznatky dokáže zobecnit;
- předložené informace interpretuje v patřičném kontextu;
- dílčí poznatky, názory autorů apod. shrnuje, navzájem porovnává;
- v úvodu práce je jasně formulován řešený problém (resp. cíle práce);
- struktura práce odpovídá cílům;
- obsah (a rozsah) jednotlivých kapitol je vzhledem k cílům práce adekvátní;
- důsledně odlišuje myšlenky vlastní od převzatých; na druhou stranu však
- neprokáže dostatečnou orientaci diplomanda ve stávajícím poznání v oblasti
řešeného problému a
- pracuje s relevantními, ale ne vždy aktuálními zdroji informací, čerpá
pouze z českých zdrojů, byť by povaha řešeného problému vyžadovala
práci s cizojazyčnou literaturou.
nahoru
2.2.4 Dobrá práce
Práce může být hodnocena jako dobrá, pokud se v ní sejdou formální
a jazykové nedostatky popsané výše a současně bude mírně problematický
(„velmi dobrý“) i její obsah.
Pokud je práce po formální a jazykové stránce výborná, bude její hodnocení
sníženo o dva stupně, pokud se v ní objeví tyto problémy:
- věcné chyby méně závažného charakteru;
- terminologii oboru používá neobratně, nedokáže se vyrovnat s terminologickou
rozkolísaností zdrojů, o které se opírá;
- řešený problém (resp. cíle práce) formulován velmi obecně a neobratně;
- struktura práce je zřetelná, kapitoly však nerozvíjejí řešený problém, pouze
odděleně představují různé aspekty tématu, o kterém práce pojednává;
- nedostatečně se orientuje ve stávajícím poznání v oblasti řešeného problému;
- pracuje pouze se snadno dostupnými zdroji informací, čerpá pouze z českých
zdrojů, byť by povaha řešeného problému vyžadovala práci s cizojazyčnou
literaturou;
Diplomová práce však v každém případě musí splňovat tyto minimální požadavky:
- používá obecnější kategorie, klasifikace, teoretické modely apod.
- text nesmí mít pouze popisný nebo kompilační charakter, dílčí poznatky musí
dokázat zobecnit;
- obsah (a rozsah) jednotlivých kapitol musí být vzhledem k tématu práce
adekvátní; a samozřejmě musí
- důsledně odlišovat myšlenky vlastní od převzatých.
nahoru
2.2.5 Práce, kterou nelze doporučit k obhájení
Diplomovou práci není možné považovat za dostačující a doporučit k obhájení,
pokud:
- nesplňuje požadovaný rozsah, přičemž její obsah není výjimečně kvalitní
a nevyčerpává zvolené téma;
- je jakákoli její část výsledkem prokazatelného plagiátorství (student
úmyslně či z nedbalosti navozuje dojem, že předložený text nebo jeho
pasáž(e) nepřevzal, ale napsal sám); podezření z úmyslného plagiátorství
by navíc mělo být důvodem k projednání případu před disciplinární komisí.
Práce je považována za nedostačující také v případě, že její obsahová stránka je
zatížena více problémy, byť ne tak závažnými jako jsou problémy výše uvedené,
například:
- obsahuje věcné chyby závažného charakteru;
- terminologii oboru nedokáže použít na odpovídající úrovni;
- dílčí poznatky nedokáže zobecnit, utřídit ani uvést do souvislostí;
- řešený problém není formulován, cíle nelze vypozorovat ani ze struktury
či obsahu práce;
- struktura práce je chaotická, není patrná souvislost mezi jednotlivými
kapitolami;
- obsah (a rozsah) jednotlivých kapitol není vzhledem k tématu adekvátní;
- neorientuje se ve stávajícím poznání v oblasti řešeného problému;
- text má pouze popisný nebo kompilační charakter;
- nekriticky čerpá ze zdrojů pochybného charakteru;
- řeší empirický problém, přičemž nabízí jen holý popis, k teoretické
pasáži je realizované šetření nefunkčně „přilepeno“ a jeho postup z ní
nijak explicitně nevychází (není s ní aplikačně propojen);
- jádro (podstatnou část) práce tvoří tvůrčí projekt, ovšem bez solidního
teoretického základu či zdůvodnění;
- důsledně neodlišuje myšlenky vlastní od převzatých.
nahoru
2.3 Celkový přehled
Převedeme-li vše, co bylo řečeno výše, do tabulky,
dostaneme tento
přehled. Je zde ve formátu PDF, aby byl dobře čitelný a přehledný (převzato z
VEBER - BAUMAN, Metodická
pomůcka..., s. 54-57).
nahoru
2.4 Důležitá konstatování
Ze zde uvedeného návrhu hodnocení vyplývá mj. to, že výsledné
hodnocení přihlíží současně ke kvalitě formální, jazykové i obsahové stránky,
přičemž:
- formální a jazyková stránka práce může vést ke snížení hodnocení
o jeden stupeň (odevzdání práce na horší úrovni by neměl vedoucí práce
vůbec připustit);
- v případě výjimečně kvalitní obsahové stránky práce může být hodnocení
formálních či jazykových nedostatků mírnější;
- samostatným důvodem pro posouzení práce jako nevyhovující může
být plagiátorství nebo nesplnění požadovaného minimálního rozsahu
(při průměrné kvalitě obsahu);
- diplomová práce může být posouzena jako nedostatečná v případě, že
ve srovnání s pracemi bakalářskými nabízí pouze větší rozsah textu,
nikoli kvalitativně vyšší úroveň řešení zvoleného problému.
Vyžaduje-li to povaha posuzované práce, výsledné hodnocení může být
v posudku formulováno kombinací jednotlivých stupňů, např. „V závislosti
na průběhu obhajoby navrhuji práci hodnotit stupněm výborně, nebo velmi
dobře.“
Student může konat obhajobu své závěrečné práce i v případě, že
posudek vedoucího práce nebo oponenta má stanovisko nedoporučující práci
k obhájení.
nahoru